Ecclesia Podcast CZ

E94 | Vojtěch Mátl: „Být ceremonářem byl můj sen už od dětství.“

Vojtěch Mátl chtěl být ceremoniářem, tedy tím, kdo řídí liturgické úkony při bohoslužbě, už od 8 let. Funkci zastával nejprve u biskupa Karla Otčenáška, poté u kardinála Dominika Duky, dnes jej můžete vidět po pravici pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Všechny tři duchovní podle Mátla spojuje pracovní nasazení a fakt, že nejsou odtržení od reality. To znamená, že žijí radostmi i starostmi obyčejných lidí, utírají nádobí nebo vaří guláš. Vojtěch Mátl si stojí za tím, že pokud se člověk vydá do služeb Bohu, dostane motivaci pracovat pro církev s maximálním nasazením. Proč by se měla církev více soustředit na mladou generaci? Je budoucnost v ženách-jáhenkách? A proč nevnímat pražské arcibiskupství jako „místo nahoře“? Na tyto a další otázky odpovídá ceremoniář Vojtěch Mátl.

E93 | Jeroným Klimeš: „Manželství není pohádka, spíš závod Paříž-Dakar.“

Psycholog Jeroným Klimeš je expertem na rozchody a rozvody. Udržet si dnes dlouhodobý vztah je podle něj mnohonásobně těžší než před několika dekádami. Jeroným Klimeš vidí problém zejména v přechozených a dlouhodobě nereprodukčních svazcích. Potomci naopak partnerský vztah zakonzervují a prodlouží jeho trvanlivost o deset let. Manželství přirovnává Klimeš k závodu Paříž – Dakar. Auta, stejně jako partneři, se v průběhu závodu mění v trosky a nemají záruku, že dojedou do cíle. Pro úspěšné dokončení soutěže je potřeba nedělat hlouposti, jako je zážitkový sex, a vychytat všechny možné závady, kterými může být i patologické chování. Jde zachránit hroutící se manželství? Je dobré říct partnerovi o nevěře? A proč mají křesťané v průměru o 10 let vztah delší, než nevěřící? Na tyto a další otázky odpovídá psycholog Jeroným Klimeš.

E92 | Tomáš Parma: „Noc v Božím hrobě byla velký zážitek.“

Historik Tomáš Parma je rytířem Řádu Božího hrobu. Jeho posláním je ochraňovat a podporovat křesťanství a křesťany ve Svaté zemi. Ti tvoří přibližně 2 % obyvatel Izraele. Jejich situace je poměrně náročná zejména proto, že jsou menšinou, navíc jsou to většinou etničtí Palestinci. Řád Božího hrobu pak vychází z teze, že křesťan je ten, kdo bojuje proti silám zla. Co znamená být rytířem v 21. století? Proč Baziliku Božího hrobu odemykají ráno muslimové? A jak se Řád Božího hrobu vztahuje k dnes velmi kontroverzním křížovým výpravám? Na tyto a další otázky odpovídá odborník na rané církevní dějiny doc. Tomáš Parma.

E91 | Kateřina Lachmanová: „Hledat autentičnost je boj na celý život.“

Dvojí život je startovní čára každého z nás. Podle teoložky a psycholožky Kateřiny Lachmanové spočívá mnohdy i v malých lžích a falešném vztahu k sobě a druhým. Problém nastane v momentě, kdy překročíme základní morální pravidla. Nevěra, podvádění, či dokonce zneužívání jsou traumata, se kterými se ve společnosti setkáváme často. Podle spisovatelky a terapeutky Lachmanové nás tyto pády bolí o to víc, pokud se dějí uvnitř církve. Od věřících totiž očekáváme ctnostnější život, a je to dobře. Hlásání Božího slova je totiž mocnější, pokud je podloženo reálným životem a skutky. Jak je těžké si přiznat, že žiji dvojím životem? Musí „to“ vždycky prasknout? Jak se řídit křesťanskou radou: Neodsoudit člověka, ale jeho čin? Otázky probíráme s Katkou Lachmanovou v kontextu sexuálního a psychického zneužívání známými katolickými duchovními Markem Rupnikem a Jeanem Vanierem.

E90 | Biskup Malý: „Odkaz Dany Němcové? Snažte se o rovnou páteř a nečekejte chválu.“

Dana Němcová byla výraznou postavou českého disentu. Patřila k prvním signatářům Charty 77, kde se také potkala s Václavem Malým. Spolu se podíleli i na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Podle biskupa Malého čerpala Dana Němcová sílu z modlitby i čtení písma. Její víra byla vidět především v praktickém životě a pomoci druhým. Nikdy nemoralizovala a dovedla naslouchat. Václav Malý v rozhovoru vyzdvihuje také statečnost, s jakou se Dana postavila totalitnímu režimu, a to i navzdory tomu, že měla doma sedm dětí. Rozhodně nebyla domácí puťka a stále si zachovávala intelektuální jiskru. Jak zní odkaz Dany Němcové pro dnešní dobu? Jaké vzpomínky má Václav Malý na underground? A jaká byla atmosféra v bytě manželů Němcových v 70. letech? Na tyto a další otázky odpovídá někdejší mluvčí Charty 77, spoluzakladatel OF a pražský pomocný biskup Václav Malý.

E89 | Ssemogerere & Miranda: „There is no competition between continents about who should be the Pope.“

Tato anglická epizoda nabízí rozhovor s arcibiskupem z ugandské Kampaly a prvním biskupem nově vytvořené diecéze Kalaburagi v Indii. Oba přijeli do Česka oslavit 1050. výročí založení pražského biskupství. S hlavním městem je spojuje dlouholetá spolupráce s pražskou Arcidiecézní Charitou. Díky ní se v obou zemích šíří křesťanské hodnoty, vzdělání a základní péče o děti. Rozhovor nabízí vhled do problémů, kterým tamní církev čelí. V Ugandě řeší masivní migraci ze Súdánu a Konga či vysokou porodnost a soužití s muslimy. V Indii se naproti tomu snaží o dostupnost škol, harmonické soužití s hinduistickými fundamentalisty a mezináboženský dialog. Jaké výzvy má před sebou pražská Charita v Ugandě a Indii? Je budoucnost křesťanství mimo Evropu? Bude další papež z Afriky, nebo Indie? A existuje v církvi rasismus? Na tyto a další otázky odpovídá arcibiskup Paul Ssemogerere a biskup Robert Michael Miranda.

E88 | Benedikt Mohelník: „Biřmování a křest nás vnořují do dějin spásy.“

O Velikonocích přibylo nových křesťanů. Podle dominikána Benedikta Mohelníka je křest ponořením do Kristovy smrti a Kristova pohřbu. Velikonoční triduum je završeno Bílou sobotou, která je už od středověku nejpříhodnějším časem pro křest. U dospělých katechumanů následuje hned po křtu biřmování, které je ponořením do Ducha svatého. K iniciačním svátostem patří také přijímání eucharistie. Podle Benedikta Mohelníka by mělo být pořadí těchto svátostí prohozené. To, že biřmování většinou přichází až po prvním svatém přijímání, je podle něj anomálie. Jaký je rozdíl mezi křtem a biřmováním? Měli by příjemci svátostí měnit svůj životní styl? A o co se ochuzují ti, kteří k biřmování nepřistoupí? Na tyto a další otázky odpovídá v této epizodě dominikán Benedikt Mohelník.

E87 | Jana Vohralíková: „S Petrem Pavlem mě pojí snaha o životní opravdovost.“

Na Pražský hrad usedá čtvrtý prezident ČR. Z Kanceláře Senátu se na Pražský hrad přesouvá také Jana Vohralíková. V týmu Petra Pavla je jedinou ženou, která se aktivně hlásí k víře a křesťanským hnutím YMCA. S Petrem Pavlem pojí kancléřku snaha žít pravdivý život a hledat v každém okamžiku správnou cestu. Neúspěch v rámci nové role bude podle Jany Vohralíkové to, když bude česká společnost po 5 letech mandátu ještě více rozdělená. Jaké křesťanské hodnoty ji pojí s novým prezidentem? Bude Vohralíková tweetovat žalmy jako Ovčáček? V čem může být inspirativní manželství Petra a Evy Pavlových? A jak plánuje Pražský hrad spolupracovat s arcibiskupstvím? Nejen na tyto otázky odpovídá v této epizodě nová kancléřka Hradu Jana Vohralíková.

E86 | Miloš Doležal: „Toufara při mučení drželo něco nadpřirozeného.“

Faráře Josefa Toufara umučili komunisté před 73 lety. Na jeho dlouhé a brutální umírání dohlížel podle publicisty a básníka Miloše Doležala i tehdejší prezident Klement Gottwald. Doležala oslovil Toufarův příběh už v mládí. Mluvil s jeho příbuznými, farníky a dokonce i s těmi, kteří ho mučili a nakonec usmrtili. Historické podrobnosti a okolnosti jeho osudu shrnul v knize Jako bychom dnes zemřít měli. Ta ovšem vykresluje Toufara nejen jako mučedníka, ale také jako člověka, který měl pozitivní přístup k životu, nerozděloval, ale spojoval lidi. Jak vnímal sám Josef Toufar tzv. číhošťský zázrak? Proč chtěli komunisté Toufara zlikvidovat? A v čem spočívala jeho svatost? Na tyto a další otázky odpovídá v této epizodě básník, dokumentarista a novinář Miloš Doležal.

E85 | Jakub Jinek: Pavel vyhraje nad Babišem o 10 %.

Politolog a filozof Jakub Jinek má o výsledku prezidentských voleb jasno. Kontroverzní kandidát jako Andrej Babiš podle něj nemůže v dvoukolovém většinovém systému obstát. Hlavou státu by pak měl být slovy antických filozofů především dobrý člověk. Podle Jinka má mít prezident schopnost sjednocovat a usmiřovat. Jaké další vlastnosti jsou pro voliče důležité? Co by dnes českým politikům vytknul Platón? Jak moc nás při volbě hlavy státu ovlivňuje svatováclavská a Masarykovská tradice? A může se Česko vrátit zpět k nepřímé volbě prezidenta? Nejen na tyto otázky odpovídá proděkan Teologické fakulty UK doc. Mgr. Jakub Jinek, D.Phil..